Dům o tisíci patrech je zřejmě nejslavnějším literárním počinem Jana Weisse a zároveň jedním ze základních děl české fantastiky. Hlavní protagonista Petr Brok v něm upadá do strašlivého snu, v němž se stává detektivem v tzv. Mullerdómu, gigantickém mrakodrapu představujícím svět sám o sobě. Jeho úkolem je zachránit princeznu Tamaru, kterou unesl Ohisver Muller, neomezený a krutý vládce této fantastické stavby a jejích obyvatel. Během svého pátrání, v němž mu pomáhá i fakt, že je neviditelný, Brok postupně zjišťuje, že za nejmodernějšími vynálezy a výdobytky techniky, které se v Mullerdómu nacházejí, se ve skutečnosti skrývá absence lásky, svobodné vůle a štěstí. Proto nakonec dospěje k rozhodnutí, že kromě záchrany unesené princezny Tamary je nezbytné vypořádat se i se samotným Mullerem, a to pokud možno navždy… Weissův román představuje dobovou alegorii na kapitalismus, ale zároveň jej můžeme směle zařadit mezi dystopie. Autor v něm silně kritizuje totalitní tendence a militantismus a podobně jako jeho současník a autor slavného Konce civilizace Aldous Huxley využívá technologie coby nejúčinnějšího prostředku vlády nad lidmi.