Zelenina

Raná, jarní odrůda, nejvhodnější pro výsadbu z předpěstované sadby, sklizeň od druhé poloviny června postupně v rozmezí 10 - 15 dnů.

Pažitka JEMNÁ – raná odrůda pažitky s jemnými, tenčími, světle zelenými listy, příjemné aromatické chuti. Po řezu rychle a dobře obráží. Listy s vysokým obsahem vitamínu C.

Kedluben SPARTA F1 – poloraná bílá hybridní odrůda pro jarní a letní pěstování. Má rychlý růst, vegetační doba je 80 – 85 dní.

Kedluben SPARTA F1 – poloraná bílá hybridní odrůda pro jarní a letní pěstování. Má rychlý růst, vegetační doba je 80 – 85 dní.

Výnosná odrůda s pravidelnými, válcovitými, hladkými plody tmavě zelené barvy.

Poloraná odrůda pálivé papriky typu Jalapeno s červenými plody.

Pozdní, výborně skladovatelná mrkev s vysokým výnosem.

Fleuret - keříčkový fazol s extra jemnými a chutnými, tmavě zelenými lusky o průměru pouze 6 - 7 mm.

Velmi raná odrůda hrachu zahradního, od výsevu do sklizně 66 dnů. Porost dorůstá výšky 60 - 65 cm, lusk je rovný, tupě zakončený, se 7 - 8 zrny, HTS 220g. Ideální pro mražení i přímý konzum.

Raný salát typu Batávia s velmi pevnou hlávkou o hmotnosti 300-400 g. Vhodný pro celoroční pěstování ve volné půdě, včetně pozdního jarního rychlení. Velmi dobře snáší i použití netkaných textilií. Vyniká vysokou odolností proti plísni salátové, velmi dobrou skladovatelností a vysokou tolerancí vůči podehnívání.

Microgreens náhradní gel INGREEN set 10 ks

Raná odrůda kedlubny pro jarní a podzimní polní pěstování.

Geneticky nehořká hybridní odrůda salátové okurky japonského typu.

Tyčkové rajče s tmavě červenými (černě červenými) menšími plody švestkovitého tvaru. Plody jsou tužší, šťavnaté a chutné.

Cuketám se nejlépe daří na středně těžkých, humózních půdách, dostatečně zásobených živinami.

Cuketám se nejlépe daří na středně těžkých, humózních půdách, dostatečně zásobených živinami.

Cuketám se nejlépe daří na středně těžkých, humózních půdách, dostatečně zásobených živinami.

Fazol zahradní. Středně raná až pozdní odrůda (vegetační doba 68 - 72 dnů) keříčkového typu, středně vysoká (30 - 40 cm), bez úponků. Lusk je kratší (10 - 12 cm), jemný (0,7 cm), mírně prohnutý.

Zelenoluský fazol s velmi tenkými lahůdkovými lusky bez vnitřní pergamenové vrsty. Jedna z nejdelikátnějších francouzských odrůd, chuť těchto lusků nejlépe vynikne, když je podusíme na másle a jemně osolíme. Špetka muškátového oříšku a pár kapek citronu „zakulatí“ výsledné dílo.

Fazol zahradní. Středně raná odrůda keříčkového typu, 30 - 40 cm vysoká, vzpřímeného vzrůstu, s vegetační dobou od setí do sklizně 55 dní.

Fazol zahradní. Pnoucí odrůda pozdního typu s dobrým výnosem, zdravotním stavem a velmi dobrou kvalitou semen.

Kolekce PRO MLSNÉ JAZÝČKY – polopozdní, drobnozrnná odrůda vhodná pro skutečné labužníky. Rostliny mají pevnou, podklesávající lodyhu, která se nevětví, listy jsou středně zelené. Lusky mají tupé ukončení. Zrno v technologické zralosti je malé, tmavě zelené, HTS 115 g. Přes drobné zrno má odrůda vysoké výnosy velmi kvalitní suroviny, která je vhodná i pro mražení a konzervárenské zpracování – sladkokyselý i slaný nálev.

Pozdní odrůda s velkým zrnem zvlášť vhodná pro rozložení sklizní pro samozásobení. Dorůstá 60 - 70 cm, listy i palisty jsou větší, sytě zelené.

Supersladká kukuřice z kolekce Pro mlsné jazýčky.Raná odrůda s výbornými chuť. vlastnostmi.

MARQUETTE – středně raná odrůda mrkve typu Nantes pro letní až podzimní sklizně. Dužina je jemná, výborné chuti, středně oranžová, často s tmavším středem.

ORNELLO F1 – hybridní poloraná odrůda okurky nakládačky. Rostlina je slabě vzrůstná, kvetení je převážně samičí, délka plodů je středně dlouhá a plody jsou štíhlé, bradavičnatost jemná, hustší s bílým ostnem, geneticky nehořké.

GRANOVA – středně pozdní polní odrůda. Lusk je lichoběžník, s tupým koncem, má ploché, mírně hluboké žebrování. Dužnina je silná, nepálivá, jemná, aromatická.

Ředkev k podzimnímu pěstování s výsevem od poloviny července.

Jemná listová zelenina vhodná k rychlení, sejeme na povrch substrátu / vata/ a nezasypáváme, nehnojíme.

Na pěstování nenáročná trvalka. Šťovík má podobné využití jako špenát, v listech se nachází provitamin A, vitamin C, bílkoviny a minerální látky.