Tomáš Hrubiš natočil své druhé album Raport opět ve studiu u Tomáše Vtípila. Vtípil se tentokrát ujal i celkové hudební produkce nahrávky a v jedné skladbě si zahrál i na trubku a dechový syntezátor. Na desce se objevují další dva hosté: Martin Kučera (trubka) a Petr Fučík (bicí). Hrubiš kromě piana, preparovaného klavíru a harmonia použil nově i terénní nahrávky.
Tyto tzv. field recordings, jsou zvukovým záznamem jedné konkrétní cesty z bodu A do bodu B (nebo z A do A?), které byly v nahrávkách použity lineárně. Záznam v reálném čase trasy určil stopáž celé desky. Na albu se pak kontinuálně rozvíjí příběh, každodenní mikrodrama této cesty s častým užitím repetic s jakousi "krokovou" rytmikou. V názvech jednotlivých skladeb (vyjma jednohé) byly užity tzv. palindromy - slova, které lze číst v libovolném směru (zleva doprava nebo pozpátku) a mají vždy stejný význam.
Deska začíná a končí zvukem otevíráním dveří a v symbolické rovině nabízí otázku, zda jsou to ty stejné jako na začátku, nebo jsme se přeci jen někam dostali. Jestli jsme se neocitli ve smyčce zpět na startu, zda-li máme nějaký směr. Pokud ne, tak se nemáme nenechat ukolébat a neustrnout ve slepé a bezpečné zóně, kterou už známe. Zbavit se sentimentu po starém a nebát se dát prostor novému. Zbavit se svých mentálních stereotypů, aby se člověk sám do sebe nezacyklil, aby se do sebe nevopakoval…