Knihy o středověku

Kniha představuje českou středověkou knižní kulturu a její média, tedy rukopisy a inkunábule.

Kostel Panny Marie na Pražském hradě patřil k nejhledanějším památkám Čech již od druhé poloviny 19. století.

Předkládaná publikace se věnuje přehledu bádání na téma dvorské společnosti, předně panovnického dvora v českém středověku.

Zikmund Lucemburský byl druhorozený syn císaře Karla IV., římský král a císař, jehož skráně zdobily také uherská a česká královská koruna.

Husitská epocha je bezesporu nejprobádanějším údobím našich národních dějin.

Svět křesťanského západu pomocí výbojů i imigracev letech 1000−1500 přitahoval a přijímal stále větší početŽidů.

Dialogy Mikuláše Konáče z Hodíškova a Jana Stanislaida spolu s polemikou Mikuláše z Poříčí podávají vzácné svědectví o stavu českého utrakvismu před vystoupením Martina Luthera a krátce po něm.

Další výbor středověkých hebrejských cestopisů navazuje na už vydaný svazek Dva středověké hebrejské cestopisy (Argo 2002), obsahující texty Benjamina z Tudely a Petachji z Řezna.

Obsažná práce profesora M. A. Ladera Quesady je plastickým obrazem Španělska 15. století v politické, společenské, kulturní a diplomatické oblasti a zároveň výrazem současného stavu bádání o tomto přelomovém …

Obsahem této skromné publikace je zcela nekonvenční názor, který si o vzniku a účelu Kodexu , a rozbor několika aspektů jeho obsahu.

Kniha obsahuje monografické zpracování dějin kláštera řeholních kanovníků svatého Augustina v Lanškrouně, poskytuje kritickou edici všech listin týkajících se kláštera od jeho založení do odchodu konventu …

Tato vizuálně pojatá poublikace předního českého medievisty je věnována imaginárním divým lidem v reálném středověkém světě.Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Geografická sevřenost Čech do značné míry determinuje bádání o jejich středověkých dějinách.

Během posledních deseti let se Robert Šimůnek, působící v Historickému ústavu AV ČR, vypracoval v předního znalce české aristokracie pozdního středověku. Ústřední téma jeho monografie přestavují nejrůznější …

Epos Vilém ze země Slovanů (Wilhelm von Wenden) vznikl v okruhu dvora předposledního přemyslovského krále Václava II., kterého oslavuje.

Předkládaná monografie představuje výsledek celoživotního badatelského zájmu Niny V.

Gall Anonym je autorem první polské kroniky, která vznikla mezi léty 1112-1117, tj. nedlouho před Kosmovou kronikou.

Paleografie je věda, která se zabývá dějinami písma, tato práce je věnována vývoji středověkého latinského písma do konce středověku zhruba do přelomu 15. a 16. století.

Historie Albigenských přestavuje základní pramen ke křížové výpravě proti katarům v jižní Franciia a pro události s ní související v letech 1203-1218.

Album resp. katalog písma provázený přepisy a fotografiemi ukázek, možno použít též jako paleografickou pomůcku.

Na přelomu 14. a 15. století se v Praze zrodila hereze, která svou silou pozdvihla celou zemi.

Kniha shrnuje nejnovější poznatky o fundaci Karla IV. - klášteru Na Slovanech (Emauzy) a literární, především českojazyčné produkci doby Karla IV.

Aktualizované vydání stručného přehledu českých dějin, které zachycuje období od prvního osídlení našeho území až po současnost.

Vzdálenosti ve světě 14. století byly větší než ty, které vnímá člověk dnešního světa.

Kniha podává zábavnou formou přehled o pěti starověkých civilizacích, konkrétně o civilizaci egyptské, řecké, římské, fénické a mayské.

Album resp. katalog písma provázený přepisy a fotografiemi ukázek, možno použít též jako paleografickou pomůcku.

V hříčce s fiktivním unikátním archeologickým nálezem, tedy fíkovými listy, které rytíři předávali svým dámám k přikrytí ohanbí předtím, než se vzdálili na dlouhou cestu, nás profesor Malina seznamuje …

Publikace zpřístupňuje 14 spisů Petra Chelčického z rukopisu pocházejícího z 15. století, který je dnes uložen v pařížské Národní knihovně (Bibliothèque nationale) pod signaturou Fonds slave 29.

Kronika tradičně nazývaná Fredegarova představuje významný a v podstatě jediný pramen k dějinám franské říše v 7.-8. století na sklonku vlády Merovejců a v době nástupu dynastie Karlovců.

Autorka ve své knize analyzuje zprávy středověkých cestopisů, jejichž autory jsou významní evropští misionáři (Jan Plano z Carpini, Vilém Rubruk, Odorik z Pordenone, Jan Marignola, Jordanus Katalánský), …