Dějiny Ruska

Proč s posledním ruským carem zastřelili i jeho kuchaře? Kdo se staral o Stalinův jídelníček v jeho tajné dače nedaleko Moskvy?

Práca sa zameriava na priblíženie zdrojov sibírskeho autonomizmu, ktoré siahajú do konca 19. storočia a sú späté s činnosťou sibírskeho oblastníckeho hnutia.

Po celé dějiny přicházeli ruští myslitelé, geografové a státníci s vizemi o roli a civilizační příslušnosti své velké země.

Rozsáhlá monografie anglického historika polského původu představuje velice zajímavý a nezvyklý pohled na ruské a sovětské dějiny 20. století.

Zubovova kniha představuje osobitý pohled na ruské revoluce, únorovou a říjnovou, v roce 1917.

Přehledná publikace zachycuje dějiny Ruska od počátku Kyjevské Rusi v 9. století po současnost.

Dvousvazková, moderně pojatá a na oficiální prokremelské propagandě nezávislá práce kolektivu ruských autorů, vedená profesorem Andrejem Borisovičem Zubovem, představuje jedinečný pokus o syntetický …

Stručné ruské dějiny od Marka Galeottiho se soustřeďují na stěžejní události a postavy, které zformovaly tvář Ruska a které se dodnes promítají do komplikovaných vztahů této země se Západem.

Kniha nabízí širší poučení o starších dějinách východní Evropy, které v současné české historiografii s výjimkou období Kyjevské Rusi stále chybí.

Psát o historii vlastně znamená procházet minulost ve snaze dobrat se hlubšího smyslu.

Stručné dějiny Sovětského svazu Sheily Fitzpatrickové přinášejí populárně laděný přehled hlavních etap vývoje SSSR a portréty jeho předních představitelů od Lenina po Gorbačova.

Teprve pád komunistických režimů a aspoň částečné odkrytí dosud tajných archivů a svědeckých vyjádření umožňují pohled na úděsnou realitu sovětské historie, zakrývanou po celá desetiletí kamufláží lživé …

Letos na podzim to bude 100 let, kdy bitvou u Zborova vstoupily legie nově se rodícího Československa do válečného konfliktu.

Základem sborníku, který je svým obsahem zcela ojedinělý, se stalo více než 200 poprvé publikovaných dokumentů z fondů různých českých archivů.

Bezohledné uplatňování taktiky spálené země, úmyslné provokování okupační moci a vyvolávání odvetných opatření vůči civilnímu obyvatelstvu, ničení vlastních vesnic, chaotické získávání potravin od obyvatelstva …

Autor se zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska a ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu.

Kniha Obrazy z cest do země Sovětů představuje v šesti kapitolách české cestopisy do sovětského Ruska a posléze Sovětského svazu z let 1917-1968.

Odborné kapitoly v 1. dílu jsou rozsáhlé studie k jednotlivým tématům.

Vyčerpávající studie o vzniku Rusi a následně Ruska podávávající též nástin teorie etnogeneze a pasionarity jako cyklického růstu a rozpadu energie etnických skupin.

Publikace osvětluje jednu ze zásadních kapitol dějin ruského dějepisectví.

Bitva o Stalingrad byla nejvýznamnějším a rozhodujícím střetnutím německých a sovětských vojsk na východní frontě.

Kniha se věnuje poměrně krátkému časovému úseku, kdy Evropou prošla vlna revolucí, ale i dalších změn.

Slovník seznamuje s nejvýznamnějšími osobnostmi, které se zapsaly (ať již jakkoliv) do dějin rusínského národa, a to včetně Čechů.

Syntetická práce amerického historika polského původu detailním způsobem sleduje vývoj v Rusku v letech 1900 až 1923.

Kniha zkoumá mezilidské vztahy a vzorce chování v letech 1937 až 1938 v Sovětském svazu, tedy v období velkého teroru.

Kniha přináší hlubší pohled do kulturního, sociologického a ekonomického vývoje Ruska, zatímco v prvním díle autor sledoval více podíla Ruska na mezinárodní politické a diplomatické scéně.

Autoři kolektivní monografie se snaží ukázat postupnou přeměnu Krymu od multikulturní křižovatky antického světa po kolonii Ruska.

Historický vývoj posledních století je svým způsobem bojem mezi demokracií a různými typy diktatur.

Maďarská politoložka Anita Orbánová v této knize ukazuje, jak Kreml systematicky využívá monopolu státem kontrolovaných ropných a plynařských společností k nemerkantilistické na energiích založené zahraniční …

Na zač. 90 let se vypravil novinář Jaromír Štětina s dalšími dobrodruhy po stopách pracovních táborů a zbylých gulagů na Dálném východě na Kolymu.