Filozofie

Myšlení Josefa Šafaříka, který vždy očekával více od jednotlivce než od společnosti a varoval před intelektuálním a etickým konformismem, je prodchnuto hlubokým humanismem.

Ludwig Wittgenstein (1889–1951) je jedním z nejvýznamnějších filosofů 20. století a jeho dílo podstatným způsobem proměnilo a stále ovlivňuje analytickou filosofii.

Většina lidí vychází otevřeně nebo mlčky z toho, že není v našich silách odpovědět na "poslední otázky života".

„Dary jsou součástí našeho života v různých podobách. Jsme jimi obklopeni v přírodě i ve světě.

Tato publikace je jakýmsi dokumentem, ohlédnutím za šedesáti lety vydávání Filosofického časopisu.

Od vzestupu sekularizace zaujímá náboženství stále problematičtější místo v naší západní kultuře.

Autor světoznámého románu Muž, který chtěl být šťastný na pozadí poutavého příběhu, jehož děj je zasazen do malebného historického městečka v srdci Burgundska, důmyslně propojuje téma osobnostního rozvoje …

Kniha krátkých úvah o nekončící lidské touze po poznávání, vědění a přicházení věcem na kloub.

Po Abecedě Vánoc a Abecedě Velikonoc nabízí naše autorka Abecedu, která nás zavede do světa maškar, vydlabaných dýní, rakviček se šlehačkou, svíček, vzpomínek na mrtvé, smutku i veselí… Dozvíme se, do …

Jedním z nejstarších názvů Velikonoc je latinské slovo pascha. Pochází z aramejského a řeckého označení Velikonoc, odvozeného z hebrejského pesach.

Nový svazek přináší kromě recenzní rubriky sedm studií, které se týkají intelektuálních dějin 16.-18. století.

Další, tentokrát již 30. svazek mezinárodní revue Acta Comeniana přináší 6 studií pojednávajících o filosofii Mikuláše Kusánského, magii a humanismu v díle Agrippy z Nettesheimu, machiavelistické propagandě …

Další svazek Acta Comeniana č. 31 (LV) přináší studie k tématům Komenského a Baconova projektu reformy vědění, vztahu Komenského projektu universálního jazyka k dílu Marina Mersenna, představ o reformě …

Svazek č. 32 (LVI) přináší pět studií zaměřených na dějiny filosofie, dějiny literatury a vědění raného novověku.

Svazek přináší čtyři studie k intelektuálním dějinám raného novověku a osm recenzí recentní zahraniční i domácí literatury.

Tato kniha, je další ze série knih, vydané k 400. jubileu rosekruciánských manifestů z let 1614 až 1616.

Práce se věnuje pojmu evidence v textech J. A. Komenského. Není však úzce koncipovanou studií k dějinám pojmu, usiluje naopak o představení širokých kulturních podmínek, jež umožnily jeho konjunkturu.

Autor se věnuje popisu období adventu a lidových zvyků spjatých s vánočním časem, přičemž přihlíží k silnému spojení obyvatel Šumavy s přírodou a náboženstvím.

Významný starověký lékař a filosof Galén z Pergama (129-asi 216) se v tomto živém, populárně laděném spisu zamýšlí nad tím, jak se člověk může vyléčit z nezvládnutých afektů, které mu kazí život, a zbavit …

Kniha se zabývá vývojem africké filosofie společnosti. V návaznosti na české myšlení předkládá perspektivu, jež umožňuje komplexněji pochopit začátky tamního filosofického myšlení, jeho situaci v koloniální …

Kniha je věnována estetickému myšlení několika významných francouzských filozofů druhé poloviny 20. století.

Otřepaná pravda říká, že se na našich středních školách nevyučuje filozofie, ale dějiny filozofie.

Alchymická svatba Christiana Rosenkreuze je jedním ze tří slavných rosekruciánských manifestů, poprvé publikovaná v roce 1616.

Alchymická svatba Christiana Rosenkreuze je jedním ze tří slavných rosekruciánských manifestů, poprvé publikovaná v roce 1616.

Dennis Klocek - anthroposof, umělec, vědec, zahradník a alchymista, v této knize ukazuje, jak může být latentní schopnost "zření" probuzena vědomými akty vůle a pravidelnou duchovní praxí.

AllatRa – kniha, na kterou čekali tisíciletí! Stará proroctví na různých kontinentech, v různých dobách a v různých náboženských systémech vypovídala o tom, ... Titul v českém jazyce.

Kniha ukazuje různé koncepty dějin filosofie jako alternativy určení filosofie, je záměrně provokativní až subverzní, ne však alternativní po způsobu záhadologů a podobných "alternativců".

Monografie sleduje interpretaci dějin spásy v díle Ambrosiastera, anonymního autora konce 4. století.

Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným knihám té doby.